Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Metabolismus lipidů neboli metabolismus tuků je souhrnné označení pro jakoukoli metabolickou přeměnu lipidů v živém organismu, tedy i v lidském těle. Řadí se sem: katabolické procesy – štěpení lipidů na menší jednotky (mastné kyseliny a glycerol); anabolické procesy – tvorba lipidů z mastných kyselin a glycerolu. U živočichů (tedy i u člověka) jsou lipidy získávány z potravy nebo se tvoří v játrech. Odbourávání a vstřebávání lipidů probíhá téměř po celé délce trávicího traktu (od úst až po tenké střevo). Viz také metabolismus, lipidy.

Krevní lipidy jsou lipidy vyskytující se v krvi, ať už volné, nebo vázané na jiné molekuly. Krevní lipidy jsou obvykle jsou transportovány ve formě různých typů lipoproteinů. Viz také krev, lipidy.

Lipidy neboli tuky jednak dodávají tělu energii a životně důležité mastné kyseliny, jednak tvoří významnou součást tělesných struktur, jako jsou například buněčné membrány. Slouží také jako výchozí látka pro tvorbu celé řady dalších biologicky aktivních látek. Podkožní tuk působí proti ztrátě tělesného tepla a poskytuje tak ochranu před chladem. Kromě toho je tuk v organismu využíván jako nárazy tlumící a podpůrný prvek, který například chrání před nárazy některé vnitřní orgány, jako jsou třeba ledviny. Z chemického hlediska jsou lipidy směsí tzv. triacylglycerolů. Tuky ve stravě jsou také nositeli vitaminů rozpustných v tucích (konkrétně A, D, E a K), které jsou pro tělo životně důležité. Bez přítomnosti lipidů by tělo tyto vitaminy nemohlo vstřebat, a tedy ani správně využít. Ostatně vitaminy A, E a K jsou samy o sobě látky podobné tukům, které si tělo nedokáže samo vyrobit. Jsou tedy pro tělo rovněž nezbytné (esenciální) a musí být přijímány s potravou. V neposlední řadě jsou tuky nositeli chuťových a aromatických látek v potravinách. Odvozené přídavné jméno je lipidový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz lipid, resp. tuk.

Látky lipidové povahy je jiný název pro látky tukové povahy. Viz také lipidy (tuky).

Metabolismus kostí je jiný název pro přestavbu kosti. Viz také metabolismus, kosti.

Poruchy metabolismu je jiný název pro metabolické poruchy. Viz také porucha, metabolismus.

Metabolismus léčiva (angl. drug metabolism) je přeměna léčiva v těle na jiné látky. Některá léčiva jsou v těle metabolickými dráhami přeměněna na jiné látky (tzv. metabolity), které mohou být farmakologicky neaktivní, nebo se jejich farmakologická aktivita liší od aktivity původního léčiva. Některá léčiva – tzv. proléčiva – jsou záměrně podávána ve farmakologicky neaktivní formě, a teprve metabolickou přeměnou v organismu z nich vzniká farmakologicky aktivní léčivo. Viz také metabolismus, léčivá látka, farmakokinetika.

Aerobní metabolismus je typ látkové přeměny (metabolismu), při níž tělo vytváří energii odbouráváním sacharidů, aminokyselin a mastných kyselin za přítomnosti kyslíku. Aerobní metabolismus slouží k trvalé produkci energie pro nejen pro pohyb, ale i pro další tělesné funkce. Příklady tělesných aktivit, při nichž se využívá aerobní metabolismus, jsou chůze, běh nebo jízda na kole v „pohodovém“ tempu. Viz také anaerobní metabolismus, aerobní, metabolismus.

Energetický metabolismus je proces výroby energie z živin, přičemž „jednotkou“ energie jsou molekuly ATP. Metabolismus zahrnuje řadu vzájemně propojených metabolických drah, které mohou fungovat v přítomnosti nebo nepřítomnosti kyslíku: při aerobním metabolismu (tedy za přítomnosti kyslíku) vzniká odbouráním jedné molekuly glukózy mnohem více molekul ATP než při anaerobním metabolismu (tedy bez přítomnosti kyslíku). Viz také metabolismus.

Anaerobní metabolismus je typ látkové přeměny (metabolismu), při níž tělo vytváří energii odbouráváním sacharidů za nepřítomnosti kyslíku. Tento typ metabolismu je nastartován v případě, kdy plíce nedokážou do krevního oběhu dodávat dostatek kyslíku, aby pokryly požadavky svalů na energii. Tělo využívá anaerobní metabolismus obvykle pouze po krátké časové úseky, například při sprintu, zvedání těžkých břemen (včetně činek v posilovnách) apod. Když není v krevním oběhu dostatek kyslíku, glukóza se nemůže úplně rozložit na oxid uhličitý a vodu, jako je tomu v případě aerobního metabolismu. Místo toho vzniká kyselina mléčná, která se může hromadit ve svalech a způsobovat jejich dočasnou bolest po námaze. Viz také aerobní metabolismus, anaerobní, metabolismus.